Bylinky G-CH

22. května 2009 v 6:27 | Kmotr Drobek |  Bylinkář

HEŘMÁNEK PRAVÝ

Matricaria chamomilla, nebo Chamomilla recutita

Roste na rumištích, u cest a plotů. Také se pěstuje pro farmaceutické účely. Za suchého počasí se sbírají celé květy v počátku rozkvětu (červen až září). Suší se rychle ve stínu při teplotách do 35 °C.
Heřmánek především obsahuje temně modrou silici bohatou na chamazulen a jiné stuleny, bisabolol a jeho deriváty a tzv. spiroétery. Vnitřní užívání působí protizánětlivě, protinadýmavě a uklidňuje
bolestivé křečové stahy svalstva trávicího ústrojí. Květy heřmánku jsou součástí čajů proti nadýmání a směsí zvyšující vylučování žluče. Heřmánek je možno přidat prakticky do všech čajových směsí.
Vně se používá k nálevům, koupelím a obkladům urychlujících hojivé procesy kůže, snižují jeho bolestivost a zabraňují vzniku jizev. Vlažného nálevu z heřmánku a světlíku ( 3 lžíce květů na 5 l vody) se používá k očním koupelím při zánětu spojivek a očních víček.

HLAVĚNKA DÁVIVÁ Cephaelis nebo Uragoga ipecacuanha

Tato bylina je doma ve vlhkých lesích Brazílie. Získávají se z ní kořeny, které je možno mimo období dešťů sklízet po celý rok. Tenké kořeny jsou bohatší na účinné látky než tlusté.
Kořeny této rostliny obsahují silně biologicky aktivní alkaloidy z nichž se využívá
emetin.
Užitím v malých dávkách dochází k dráždění žaludeční sliznice a tím i útrobního nervového systému, čímž se zvýší sekrece hlenů a usnadní se vykašlávání.

HLOH JEDNOSEMENNÝ
Crataegus monogyna

Jedná se o strom nebo keř rostoucí u nás na kamenitých stráních. Těsně před rozkvětem (v květnu) se sbírají bílé korunní plátky se stopkami, nebo se z mladých větviček strhují listy i s květy.
POZOR: trny při sběru mohou způsobit kožní záněty a pyly vyvolat alergické reakce.
Hloh obsahuje flavonoidy, hlavně rutin a hyperosid a tzv. procyanidy ( deriváty katechinu a epikatechinu). Tyto látky ovlivňují krevní oběh, tlak a posilují srdeční sval. Hloh má také zklidňující účinky. K úpravě srdečního rytmu se hloh doporučuje v čajových směsích v kombinaci s kořeny kozlíku, natí meduňky, srdečníku, jmelí a šištic chmele. V kombinaci s natí jmelí, meduňky, routy a plody jeřábu získáme čaj, který má předsklerotické účinky.

HOŘEC ŽLUTÝ Gentiana lutea

U nás je tato rostlina chráněná a proto se k léčebným účelům pěstuje. Zužitkovává se kořen s oddenkem bez postranních kořínků. V likérnictví se kořen nechává zkvasit. Mimo tohoto druhu se pěstují i další jako hořec panonský, tečkovaný, nachový a kavkazský, který má nejvíce účinných látek.
Kořeny hořce obsahují iridoidní hořčiny zejména gentiopikrosid a další, dále třísloviny a silici. Tyto látky příznivě působí na žaludek a podporují chuť k jídlu a tvorbu žluče. V čajových směsích podporujících tvorbu žluče se používají v kombinaci s natí máty peprné, benediktu a řebříčku. V čajích na podporu tvorby žaludečních šťáv s kořeny puškvorce, anděliky, s natí zeměžluče, pelyňku, s listy vachty trojlisté. Při nadýmání je vhodné přidat květy heřmánku, fenikl a mátu peprnou. Při sklonu k průjmům kořeny nátržníku, rdesna hadího kořene a krvavce totenu. Tyto čaje pijeme půl hodiny před jídlem.



CHINOVNÍK ČERVENÝ Cinchona succirubra

Strom pěstovaný v tropických oblastech a zdomácnělý v jihoamerických Andách a na ostrově Jáva. Usušená kůra kmene, větví a kořenů obsahuje biologicky velmi aktivní alkaloidy chinin a chinidin.
Chinin má výrazné protihorečnaté účinky a mírné protibolestivé, kterých se využívá při loéčení onemocnění horních cest dýchacích v kombinaci s horečkou.
Chinidin výrazně ovlivňuje činnost srdečního svalu a upravuje některé poruchy srdečního rytmu.

CHMEL OTÁČIVÝ Humulus lupulus

Chmel je pravotočívě oplétavá dvoudomá bylina, jež vyhání z plazivého oddenku 3-6m dlouhé lodyhy, porostlé drsně háčkovitými chlupy, s listy dlouze řapíkatými, které naspodu mají více méně srostlé palisty. Spodní listy, až 12 cm dlouhé, mají čepel okrouhle vejčitou a dlanitě 3-5laločnou, u řapíku srdčitě vykrojenou, pichlavě zubatou a na líci hladkou až drsnou. Horní listy jsou měkčeji laločnaté až nedělené, vstřícné nebo se střídají se samičími květenstvími. Samčí rostliny mají květenství úžlabní nebo konečná. Jsou to laty, složené z pětičetných kvítků, jejichž okvětí je bledě žluté a hvězdovitě rozložené, uvnitř mají 5 tyčinek. Samičí kvítky skládají malé klásky, jež se mění ve vejčité šištice, 2-3 cm dlouhé, v době květu světle zelené, v době zralosti bledě žluté a převislé, se šupinami až 2 cm dlouhými, vejčitými, pokrytými zlatožlutými lupulinovými žlázkami. Semena mají šnekovitě stočený klíček. Chmel kvete od května do července a plody uzrávají od srpna do září.
Chmel se pěstuje odedávna především pro potřeby pivovarnictví, v Čechách například od 14. století. Chmelové šištice dodávají pivu význačně nahořklou a aromatickou chuť a zvyšují jeho trvanlivost, neboť brání vývoji baktérií mléčného kvašení. Pro účel pivovarnický i pro účely farmaceutické mají význam jen samičí plodní šištice. Ty se sklízejí krátce před úplným dozráním, to je koncem srpna až začátkem září.
Planě rostoucí chmel je bezcenný a nalezneme jej v křovinách na vlhkých místech, hlavně v pobřežních houštinách a v olšinách u potoků a řek.
Pro pivovarnictví lze chmel pěstovat ze sazeniček i na zahrádce. Čerstvé šištice někdy vyvolávají podráždění kůže až puchýře a oční záněty, a to zejména u žen.

Chmel obsahuje především pryskyřici, jejíž hlavní součástí jsou hořčiny humulin a lupulin. Lupulinové žlázky jsou v největším počtu na šupinách šištic a okvětních lístků i nažek v chmelových šišticích. Dále obsahuje silici, ve které byly zjištěny různé kyslíkaté monoterpeny, dále myrcen, farnesen a řadu jiných látek. Hořčiny a silice zvyšují tvorbu žaludečních šťáv, povzbuzují chuť k jídlu, zpomalují hybnost střev. Proto se chmel využívá v různých čajových směsích při léčbě lehčích trávicích poruch na podkladě kvasných pochodů. V čajových směsích se doporučuje kombinace chmele s kořeny kozlíku, plody hlohu, natí levandule, mučenky a meduňky. V lékařství se především využívá zklidňujících účinků chmelu k úpravě léčiv tišících nervy. Chmelové šištice jsou také součástí koupelových přípravků k doplňkové léčbě mimokloubních revmatických onemocnění.
Chmel nejlepší světové jakosti se u nás daří pěstovat především na Žatecku a Ústecku a dosahuje na světových trzích také nejvyšších cen. Chmel pěstovaný v Bavorsku má bujnější vzrůst, ale jeho jakost je horší.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kalley Kalley | Web | 22. května 2009 v 6:37 | Reagovat

krása

2 betrays betrays | Web | 17. června 2015 v 16:03 | Reagovat

Je divné vidět, že lidé zůstávají pasivní k problému. Možná to má souvislosti se světovou hospodářskou krizí. I když, samozřejmě, je jednoznačně říci těžké. Já sám jsem si myslel, pár minut předtím, než napsat těchto pár slov. Kdo je na vině, a co dělat - to je náš věčný problém, помоему o tom ještě Dostojevskij mluvil. 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama